neděle 14. září 2014

Jak se dostat na stránky SkyNEWS aneb ČP štafet v Libíně

Do you want orienteering in mass media? Deploy hornets.

I tak by se dal krátce shrnout sobotní závod ČP štafet v Libíně. Po tom co nás autobus vyhodil kdesi uprostřed lesa a my si střihli turistiku na shromko, se vyhouplo nad mraky slunko a nic nenaznačovalo tomu, co se mělo odehrát v průběhu následujících hodin. První úseky se chystaly na start, já pojídal těstoviny, Máňa se jako obvykle nerozcvičovala a vládla všeobecná pohoda. Pár minut po startu ženské vlny se ale ovšem ozývá Béďa s upozorněním, že cestou na první kontrolu se vyskytují sršně. Když pak postupně začíná přes rozhlas shánět lékaře z řad běžců, protialergické léky a injekce adrenalinu začíná být situace vážná. Pak je slyšet blížící se houkající sanitka, kterou ale přeruší hukot vrtulníku, který přiletěl z Hradce. Zakrouží nad shromkem a zkušeně to posadí na zem.
Postupně dojíždějí další sanitky, shromaždištěm se šíří zvěsti o počtu zasažených i počtu zásahů žihadlem. Přijíždějí i hasiči, policie a z louky u Libína se stává místo "hromadného postižení zdraví". Máňa naštěstí dostala jen asi jedno, takže je v pořádku a já můžu v klidu vystartovat na svůj poslední úsek. Z prvního se vrátil Prochy se solidním zářezem, ale Zvíře na druhém neskutečně stáhl, takže mne vysílá na jedenácté pozici v kontaktu s Turnovem na finiš.
Na začátku nás pořadatelé odklánějí od nebezpečných míst, na čtyřce vidím před sebou Kamendu, na jeho záda se mi běží docela dobře, takže ho postupně stahuju a po jeho zaváhání jdu před něj. V hustníkové pasáži mne opět dotahuje on a na divácké razíme spolu. Pak nastává klíčový okamžik - ve svahu mi to podjede a sjedu nějakých deset metrů zpět dolů do údolí a tento rozdíl už do konce nedokážu dotáhnout. Navíc za sebou v kopci na předsběrku slyším hlasité hekání a je mi jasné, že udržet deváté místo před Beťákem ještě bude náročné. Ale daří se mi to. Když se pak dívám na výsledky, zjištuju, že jsem s Kamendou vlastně prohrál souboj o třetí místo v oblastním mistrovství štafet, když první dvě místa zabraly naše dvě štafety. Pak rychle do sebe hodit něco k jídlu a opačným směrem vyrazit k autobusu. Ten nás odvezl do Hostinného, kde byl na programu poslední individuální sprint letošní sezony.
Trutnováci ho připravili moc pěkně, tratě se Ňufovi hodně povedly. Já jsem pro jistotu přehlédl hned plot cestou na trojku a pak jsem ještě měl trochu problémy se šrafováním silnic, kdy jsem si nebyl jistý, zda je půlmilimetrový chodník zašrafovaný či ne. Ale aspoň jsem si to ošahal před nedělním mistrovstvím. Dvě minutky od vítěze v Elitě jsem dostal i loni v Rychnově, takže to nakonec nebylo tak zlé.
A když pak byl Prochi disk, tak jsem se posunul na nedělní mistrovství do D-teamu k Alče, Káťě a Zlosinovi.

A na konec záznam ze sprintu z dílny Televize Mladé Buky:

Žádné komentáře:

Okomentovat