pondělí 19. května 2014

Turnovská Áčka aneb bahenní skluzavkou nahoru a dolů

Cesta na první víkendovou áčkovou kombinaci long + middle u mne začala dříve, než jsem si tak nějak představoval. Jelikož za týden pořádáme dvoje štafety, a rádi bychom, aby měl Béďa podle čeho komentovat,  je nutné mít v lese nějaké ty radiokontroly. Ty většinou zajišťuje RACOM. V době našich závodů, ale nikdo z nich nebude moci přijet a rádia zprovoznit, takže jsem dostal od Štěpána za úkol se to naučit. Právě proto mne, už třičtvrtě hodiny před odjezdem klubového busu, nabírá Klápa a míříme směr Rokytá u Mnichova Hradiště.
Na shromku panuje ještě čilý ruch (tvořený pořadateli), po chvíli přijíždí i Vory a pouští se do zaučování. Když pak v době, kdy do cíle dobíhají první závodníci, opouštím prostor cíle, panuje na shromku čilý ruch (tentokrát už tvořený téměř 1600 závodníků). Na sobotu připravili pořadatelé long, startuju v přijatelný čas, takže mi začíná pršet až těsně před startem. Podle informací na stránkách má být začátek v prudkých údolích s listím pokrytými svahy, konec v běžečtější části. 13 kilometrů a půl kilometru k tomu navrch jako převýšení budí respekt, ale v dešti se mi běhá dobře, takže si věřím.
Ale v kopcích se mi teda běhá blbě! ©PH
Bohužel se mi nepodařilo přečíst správně vrstevnice na postupu na 2, takže tam ztrácím poprvé, kratší postupy si ťukám, akorát odběh od 8 opět zvolím špatný, cestou na desítku si přidám zbytečně kopec navíc (ale časově to zas taková ztráta není). Od umístění na bedně mne však odsunula až volba na dvanáctou kontrolu, kdy jsem si odpustil asfaltovou vložku a běžel zprava. Po prvním průběhu shromaždištěm už sotva pletu nohama, takže ostružiny obíhám do pravého úhlu po cestě, ale aspoň běžím - pořád lepší než jít rovně pěšky. Na doběhu mne Béďa hlásí na průběžném druhém místě, sám odhaduju čas strávený v lese na 85 minut. Jaké překvapení, když mi na lístečku vyjede 101 minut a nějaké drobné. Přesto to stačí na 5. místo v áčkách, což mne příjemně překvapilo. Nepřestávající déšť mění shromko v jednu velkou bažinu, takže nejrozumnější je zalézt do stánku na pivo a pak rovnou do busu a do chaty na ubytko. Druhý den ráno mám opět sraz s Vorym, tentokrát si to už zkusím zapojit sám - s jedním menším zádrhelem se to podařilo, takže mezičasy příští týden by měly být k dispozici :-) Pak rychle zahnat počínající neštěstí a vyslat svou drahou do lesa. Asi jsem jí zase dobře naladil, páč utíkala rychle a i s trochou štěstíčka to dopadlo na bednu.

Já jsem se zkusil přihlásit do elity, jestli mi to ještě s tím rankem, který mám vyjde a překvapivě vyšlo (ale dle odhadu jsem byl poslední, který Éčka mohl běžet). Podle zpráv z lesa to na začátku vypadá jako na Zdelově, zbytek už je opět v údolíčkách. Takže buzola a dobře koukat po záchytných bodech...bohužel už na jedničku vytvářím chybu. Žlutý flek u jámy u které stojím prostě nevidím, takže si říkám, že jsem cestou uhnul a stojím u jiné. Když se najdu na cestě, je mi jasné, že to dneska zase nebude žádná hitparáda...
Po třech minutách hledání ji konečně nacházím a dle mezičasů figuruji na krásném předposledním místě, 8 vteřin před chudákem, který je na tom podobně jako já. Zbytek kontrol "na Zdelově" už tak nějak nacházím, cestou na šestku vidím před sebou dres 2 minuty po mně startujícího Kuby Škody, takže ho dotáhnu a pak až do 21 běžíme spolu bez nějaké zásadní chyby, na jednadvacítku zaváháme, já už cítím (a hlavně teda taky slyším) cíl, takže ze sebe ždímu poslední síly a ještě mu o kousek utíkám, ale výsledné 32. místo je zklamání.
Už jen sběrka a cíl... ©PH
Kdyby jsou kdyby, ale nebýt chybějící světliny, tak to ta druhá desítka mohla být. Pak už jen převléknout, zatleskat těm lepším, než jsem já a domů do postele. 

Žádné komentáře:

Okomentovat